Projekt Veselý senior

 „Veselý senior“ připravuje pro zájemce z řad seniorů poznávací vycházky po známých i méně známých místech hlavního města Prahy, prohlídky zajímavých exteriérů i interiérů pražských budov, výlety po stopách významných pražských osobností. 

Březnová vycházka nás zavedla od Libeňského zámečku ke stavbám slavného architekta Matěje Blechy, především k velkolepé budově sokolovny z roku 1912 a  kostelu sv. Vojtěcha, až k torzu nejstarší Libně symbolizovanému kapličkou v ulici U Rokytky. Tzv. "Svatou cestou", kudy podle historie vezli sv.Václava na Pražský hrad, jsme podél říčky Rokytky  došli k významným místům spojeným se spisovatelem Bohumilem Hrabalem, nasáli jsme genius loci míst kdysi plných dílniček, továrniček, pivovarů.

Ze "staré Libně" jsme se pak vydali ulicemi Zenklovou a Koželužskou do úplně jiné Libně. Kdysi nejchudší její část obývaná koželuhy, lodníky, se za poslední roky proměnila v luxusní čtvrť reprezentovanou avantgardními stavbami jako např. palác Metrostav architekta Josefa Pleskota a libeňský dockland přebudovaný v nautilistickém stylu jako luxusní rezidence. Výhledem na Thomayerovy sady, významné arboretum plné vzácných stromů kdysi dovezených z nejrůznějších končin světa jsme vycházku zakončili.

Vycházku jarní Bubenčí, sídlem mnoha ambasád a rezidencí, jsme začali ve Slavíčkově ulici, kde jsme obdivovali několik impozantních secesních vil, včetně domu, kde bydlel a měl ateliér slavný sochař Jan Sucharda. Ulicí Na Zátorce jsme se přesunuli k jedné z nejcennějších staveb této městské části, k cihlové vile Kotěrova žáka Otakara Novotného postavené ve stylu funkcionalismu. Krátce jsme se zastavili  V Tišině, kde jednu dobu pobýval Alfons Mucha a později nechvalně známý nacista K.H.Frank. Tato městská část je poznamenaná i vlivem uhlobarona Otty Petschka a jeho dvorního architekta Maxe Spielmanna. Petschkové zde vlastnili více než desítku domů. Nejslavnější je impozantní palác inspirovaný francouzským klasicizujícím barokem, dnešní rezidence velvyslanectví USA. Kolem vily Bianca architekta Kotěry, kolem oblíbeného hostince Na Slamníku, přes Gotthardovo náměstí, kolem známé Lanovy vily, přes "údolí řeky Marny", ulicí Charlese de Gaulla jsme došli na konec naší vycházky před vilu Richarda Gibiána, postavenou v letech 1927 - 1929. V Bubenči jsme napočítali celkem 81 vlajek.

1652915054572.jpg
Úterý 20. 9. 2022 - „ Vilovou čtvrtí Střešovic do Břevnova“
20220405_114859.jpg
 Úterý 5.4. 2022 – „ Tajemná čtvrť na Františku
1647605183441_edited.jpg
1647605244413.jpg
Proběhlé akce

Tentokráte jsme se sešli u Prašné brány a Obecního domu. V Králodvorské ulici jsme si prohlédli rohový dům a Grand hotel Bohemia ve stylu art deco. Rybnou ulicí jsme se dostali ke kostelu sv. Jakuba a k Burzovnímu paláci. Viděli jsme Hotel Josef architekty Evy Jiřičné. V Dlouhé třídě jsme obdivovali Roxy NOD. Na Haštalském nám. nás čekal jak kostel, tak barokní fara. Před vstupem do objektu Anežského kláštera jsme viděli v Řásnovce jeden z nejmenších domů v Praze, zelený dům č. 4. Na nádvoří Anežského kláštera jsou k vidění objekty-plastiky Tvrdohlavých. Vzhledem k chladnému a větrnému počasí jsme se rádi zahřáli v klášteře, kde jsme mohli obdivovat mj. pohřební niku sv. Anežky. Ulicí U Milosrdných a U obecního dvora jsme prošli kolem ulice Ve Stínadlech a vycházku jsme ukončili u rodného domu Josefa Mánesa.

 Úterý 15.3. 2022 – „ Libeňský dockland“
Úterý 15.2. 2022 – „Karlín“
 Úterý 17.5. 2022 – „Jaro mezi bubenečskými pamětihodnostmi“

Vycházku na "střechu Prahy" neboli  do Střešovic jsme zahájili u slavné Müllerovy vily architekta Adofa Loose, jehož práce je možné vidět na dlouhodobé expozici v nedalekém Norberteu. Odtud jsme pokračovali kolem kostela sv. Norberta, Sibeliovou ulicí kolem Andělky, od roku 1756 sídla strahovských premonstrátů a v roce 1922 přebudované na sokolovnu, a hlavně poblíž evangelického kostela od architekta B.Kozáka postaveného na nejvyšším místě "střechy Prahy".  Poté jsme sešli do Střešoviček,  malebné historické části, především v ulici Na Kocourkách, kde jsou dosud zbyky původní dlažby z dob Rakousko-Uherska. Prohlédli jsme si i  nejstarší domek, postavený někdy kolem roku 1720. Zvolna jsme sestupovali ulicí Pod Andělkou kolem již zcela jiné architektury činžovních  domů ve stylu geometrické secese, a podél Brusnického potoka jsme míjeli  řadu barokních usedlostí a zámečků. Vycházku jsme zakončili u břevnovského secesního hostince  "Drinopol", jehož zakladatel chtěl názvem vyjádřit solidaritu s utiskovanými jižními Slovany, kteří tehdy podobně jako Češi byli součástí Habsburské monarchie.

IMG_20220920_111452.jpg

Vršovickou vycházku jsme zahájili v Edenu u bran stadionu Slavie od architekta Martina Kotíka a připomněli si, že v této lokalitě se kdysi nacházel zábavní park s nejrůznějšími  atrakcemi a sportovišti. Kolem Vršovického nádraží jsme prošli k proletářské kolonii, nazývané Sedmidomky, postavené pro dělnické obyvatelstvo ve 30. letech, dnes kouzelnému místu, kde v 7 ulicích je vždy sedm domů, každý s malou zahrádkou.  Vystoupali jsme až k energetickému centru  označenému jako Křižíkova hora,  v jehož okolí se natáčely některé scény z filmu Obecná škola a nahlédli  jsme i do místní hospůdky "Obecná škola", jejíž interiér nám některé tyto scény připomněl.  Přes protilehlý park Františka Langera jsme přešli na vrchol kopce  Bohdalec. Během celé procházky se nám postupně odkrývaly výhledy na panorama Strašnic, Záběhlic, Spořilova, Pankráce i  Vinohrad s jejich architektonickými dominantami. Přes železný most chráněný UNESCO, nad originální točnou na opravy lokomotiv jsme sestoupali k  továrně KOH-I-NOOR, kde kdysi začínal druhý největší zábavní areál po vídeňském Prátru - Vršovický Eden.

Úterý 14. 6. 2022 - „Za proletářským sportem a zábavou do Edenu“
1655241897484.jpg

Po světové výstavě v Paříži v roce 1889, zachvátilo nadšení z technického pokroku i české země. U příležitosti stého výročí zemské výstavy byla z parku Stromovka vyjmuta část území, dnes známé jako Výstaviště Holešovice, na kterém se měla Jubilejní zemská výstava konat. Pro návrh Průmyslového paláce byl vybrán architekt Bedřich Münzberger. Projekt i provedení železné konstrukce je práce První českomoravské strojírny Kolben – Daněk v Praze. Na celkové stavbě se pak podílelo 450 dělníků, kterým se podařilo Průmyslový palác postavit za neuvěřitelných deset měsíců. A právě zde, v blízkosti Průmyslového paláce, u letitého stromu, který tyto časy pamatuje, jsme naši říjnovou vycházku zahájili.  Po krátké obhlídce vlastního historického výstaviště, nyní spíše staveniště, protože celý prostor prochází rozsáhlou rekonstrukcí, podzimně zbarveným parkem Stromovka, kolem znovuzrozené Šlechtovy restaurace a poblíž vyústění slavné Rudolfovy štoly, přes Císařský ostrov, který svou historií i současností je spojen s koňmi, jsme prošli po nejnovější lávce do Troje. Z ní se nám otevřel pohled nejen na Trojský zámeček, ale i na dominanty čtvrtí Dejvice, Letná, Žižkov…. Vycházku jsme zakončili poblíž diplomatické čtvrti z 80.let 20. století.

Úterý 11. 10. 2022 - „Stromovkou do Troji“
IMG_20220920_111423.jpg
thumbnail_IMG_6666.jpg
thumbnail_IMG_6686.jpg

Karlín jako pražské průmyslové předměstí vznikl v roce 1817 a byl pojmenován na počest Karolíny Augusty Bavorské, rakouské císařovny a české a uherské královny. Od těch dob prošel radikální proměnou. Z původně průmyslové čtvrti se změnil v módní centrum restaurací a barů, bývalé továrny se proměnily v zajímavé galerijní a koncertní prostory. Starý přístav obklopují moderní kancelářské budovy doplněné příjemnými odpočinkovými zónami. Navštívili jsme nejzajímavější místa této čtvrti, např. budovu Kooperativy přezdívanou pro svou barevnost „Pastelka“, prošli jsme kolem a pod úžasně zrenovovaným Negrelliho viaduktem, prohlédli jsme si unikátní postmodernistické budovy Dunaj, Nil a Amazonka, přes Karlínské náměstí jsme došli k velkolepé stavbě neorenesančního kostela sv. Cyrila a Metoděje a Křižíkovou ulicí kolem Fóra Karlín a atelierů Kotelna, Strojovna jsme prošli skrz budovu „Karlínského motýla“ architekta Másla, kolem Národního domu až k Invalidovně postavené za vlády Marie Terezie. U pomníku investora této pozoruhodné stavby, Itala Petruse Strozziho, jsme vycházku zakončili.

kotelna-2.jpg
Úterý 11.1. 2022 – „ Architoulka  mezi Karlovým   nám. a Národní třídou.“

Naše vycházka tentokrát začala u Novoměstské radnice, kde jsme si na její zdi prohlédli  historický ETALON z roku 1268, bývalou míru  pražského lokte. Jeho délka byla  591, 4 mm. Přes  Karlovo náměstí, které se svou rozlohou 8ha řadí mezi největší náměstí v Evropě, jsme se vydali ulicí Na Zbořenci  do Vojtěšské čtvrti. Zde jsme si prohlédli kromě historických také nejslavnější moderní budovy v kubistickém i funkcionalistickém stylu, prošli jsme málo známá zákoutí a dvorky, působivým průchodem v budově bývalé slavné Vilímkovy tiskárny jsme se dostali do ulice Spálené, přímo před  architektonicky významný dům z roku 1912 DIAMANT navržený architektem Emilem Králíčkem  v kubistickém stylu. V jeho těsném sousedství stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice, jehož autorem byl K.I. Dientzenhofer. Obě stavby propojuje rámový kubistický oblouk z roku 1913, který představuje  vynikající  způsob propojení  tak rozdílných architektonických stylů, ačkoliv toto řešení ve své době  vzbudilo odpor. V závěru vycházky jsme se věnovali lokalitě bývalého židovského ghetta z doby Karla IV., které se rozprostíralo na území mezi dnešní ulici Spálenou a Lazarskou. Poslední zastávka patřila malému muzeu lokálního funkcionalizmu v Paláci Chicago na Národní třídě. Tuto  funkcionalistickou budovu si nechal  na konci  20.tých let minulého století postavit Jindřich Josef hrabě Kolowrat – Krakowský. Ve své době Palác Chicago patřil mezi nejmodernější domy tehdejší Prahy.

Úterý 14.12. 2021 – „Malá Strana v čase adventním“

K adventní vycházce  jsme se sešli v barokním tunelu u lanové dráhy na Petřín. Prošli jsme kolem domu s ateliérem slavného fotografa Sudka a Všehrdovou ulicí  podél sgrafitové zdi domu, kde kdysi bydlel Jan Karásek ze Lvova a poblíž Nosticovy jízdárny, dnes divadla Kampa jsme se dostali do parku Kampa k Sovovým mlýnům. Zde jsme se krátce zastavili u díla Davida Černého, tří soch miminek, které jsou výstrahou, abychom tolik nepodléhali moderním technologiím. Kolem Lichtenštejnského paláce, Werichovy vily, uzoučkou Červenou ulicí pojmenovanou po Jiřím Červeném, zakladateli slavného kabaretu „Červená sedma“, domu, kde bydlel výtvarník Jiří Trnka a přes Čertovku jsme prošli ke slavné Lennonově zdi, dále na Maltézské náměstí až do Karmelitské ulice, ukázce, jak lze citlivě skloubit rozdílné architektonické styly. Vycházku jsme zakončili prohlídkou senátního nádvoří a ve Valdštejnské zahradě.

Novom.radnice.jpg
Vilimkuv-pruchod.jpg
vychazka.jpg
Úterý 8. 11. 2022 - „Karlov“

Můžete žít v Praze celý život, ale stejně ji celou nepoznáte. To se nám tentokrát vrchovatě potvrdilo při procházce po Karlovu. Náš průvodce nás zavedl např. před nejstarší budovu blázince v Evropě, postavenou za vlády Josefa II. v ulici „U nemocnice“, ukázal nám, kde svého času působil světoznámý fyzik Albert Einstein, provedl nás zrenovovanou Kateřinskou zahradou u kostela sv. Kateřiny v ulici Ke Karlovu, kolem gynekologicko-porodnické kliniky postavené v německém neogotickém stylu architektem Hlávkou na konci 19. století jsme prošli nad Albertovem k překrásně upravené zahradě Ztracenka až k bastionu č. 31, který byl vybudován za Marie Terezie jako součást opevnění Prahy. Zde jsme vycházku zakončili úchvatným výhledem na sluncem ozářenou Prahu.

1667932391598.jpg