Projekt „Veselý senior“
„Veselý senior“ připravuje pro zájemce z řad seniorů poznávací vycházky po známých i méně známých místech hlavního města Prahy, prohlídky zajímavých exteriérů i interiérů pražských budov, výlety po stopách významných pražských osobností.
Proběhlé akce
Úterý 11.4.2023 - „Ořechovka“
Přes počáteční deštivé počasí nikoho z účastníků vycházka po Ořechovce nezklamala. Tato prvorepubliková zahradní vilová čtvrtˇ se pyšní jmény slavných architektů, malířů, sochařů i bohatých továrníků a obchodníků. Obdivovali jsme funkcionalistické vily nápadné pro své neomítnuté cihelné, tzv. režné, zdivo na fasádě. Tento stavební prvek s jedinečným architektonickým výrazem se na Ořechovce opakuje. Památkově chráněnou vilu s ateliérem si zde nechal postavit v roce1931 slavný malíř Václav Špála. Nedaleko odtud navrhl také v roce 1931 puristický rodinný dům známý architekt B. Kozák. V Cukrovarnické ulici jsme si prohlédli dům malíře V. Beneše, který vyprojektoval v roce 1923 slavný architekt, vůdčí osobnost českého kubismu Pavel Janák. Další Janákova realizace je k vidění v Lomené ulici, dvojdům z roku 1924 kubistického malíře Emila Filly a jeho švagra, zakladatele moderní české psychologie Fr. Krejčího. Do třetice dílo P. Janáka, vila z roku 1924 pro sochaře B. Kafku, který je podepsán pod gigantickou sochou J. Žižky na Vítkově. V ústí Lomená ulice přechází do oblouku a nabízí řadové hrázděné domy s trojúhelníkovými štíty v tzv. stylu cottage, typickým pro anglická zahradní města, z roku 1922. A tak dále, a tak dále.... Na Ořechovku se určitě ještě někdy vrátíme.
Úterý 14.3.2023 - „Klamovka“
Březnová vycházka nás zavedla na Hřebenku a Klamovku a poskytla nám úchvatné výhledy na velké panorama Prahy, na pražské části Smíchov, Pankrác, kopec Bohdalec, Malvazinky, a další. Procházeli jsme kolem výstavních vil z období 1. republiky - z období, které v této části Prahy zanechalo výraznou stopu. Ale nacházeli jsme zde i mnohem starší architekturu, barokní stavbu kláštera v usedlosti Perníkářka, barokní kapli Panny Marie, kde se scházeli první zednáři v Praze, a došli jsme až k romantickému parku Klamovka s kapličkou Nanebevzetí P. Marie. Březnové počasí nám přálo a vycházka se vydařila.
Úterý 7.2.2023 – „Pražské pasáže“
Z pražských pasáží náš průvodce tentokrát vybral ty, které se nacházejí kolem Václavského náměstí. Hned na úvod v pasáži paláce Fénix jsme obdivovali funkcionalistickou čistotu stavby korunovanou nádhernou skleněnou mozaikou slavného prvorepublikového umělce Rudolfa Kremličky, nahlédli jsme do úžasného, v současnosti tak trochu skrytého prostoru nejranější rondokubisticé pasáže z roku l920 v horní části Václavského náměstí, impozantně obložené sliveneckým mramorem a s vyobrazením motivů česko-slovanské historie, prošli jsme Opletalovou ulicí do pasáže ČTK, kde podlahu zdobí mozaika ve stylu OPART, pasáží paláce Klas jsme prošli přes Václavské náměstí do pasáže Lucerna, kde v 1. patře mívala vyhlášený módní salón Hana Podolská a kam za 1. republiky chodily šít hvězdy tehdejšího filmu, dále pasáž Ambassador, pasáž U Nováků, Světozor, Juliš, Stýblo, Koruna......a všude spojení se jmény významných prorepublikových tvůrců. Až jsme si povzdechli, že jsme tu nádheru nemohli vidět, když zářila prvorepublikovou novotou.
Úterý 17.1.2023 – „Vinohradské vily a jejich slavní obyvatelé“
Slavná jména na jmenovkách vinohradských vil se nacházela na každém kroku. Vycházku jsme zahájili v Dykově ulici, prošli kolem vily Emila Kolbena, Edisonova žáka, dále do ulice Hradešínské, bydliště slavného Jana Kotěry a také Miroslava Horníčka, navštívili jsme ulici Slovenskou, Chorvatskou a ulicí bří. Čapků. Zde všude jsme naráželi na vily spojené se slavnými obyvateli – Ladislav Šaloun, autor Husova pomníku, Ladislav Machoň, žák Jana Kotěry, autor Čapkových vil, Helena Čapková, spisovatelka a sestra bratří Čapků…Vycházku jsme zakončili u stanice metra Želivského.
Úterý 13.12.2022 – „Nový svět jako součást Hradčan“
Naše prosincová procházka splnila vše, co průvodce Ing. Stěnička sliboval. Nový svět, jako součást Hradčan byl zvláště v slunečném zimním, a navíc zasněženém dni místem, kde jsme si mohli naplno vychutnat adventní atmosféru. Okouzlující spleť renesančně barokních romantických uliček se stopami mnoha uměleckých osobností, které zde dříve či později bydlely nebo měly svůj ateliér, úchvatný pohled na Loretánské náměstí se skvostem barokní architektury Loretou, proslavenou svou zvonkohrou 27 zvonků, skromná stavba kapucínského kostela s cenným historickým betlémem, romantická hospůdka "U zlaté hrušky" v sousedství letní scény divadla Ungelt, kterou v tomto předvánočním čase vystřídal adventní trh. Tuto část Prahy můžete navštívit opakovaně a vždy zde objevíte něco úžasného a nečekaného.
Úterý 8. 11. 2022 - „Karlov“
Můžete žít v Praze celý život, ale stejně ji celou nepoznáte. To se nám tentokrát vrchovatě potvrdilo při procházce po Karlovu. Náš průvodce nás zavedl např. před nejstarší budovu blázince v Evropě, postavenou za vlády Josefa II. v ulici „U nemocnice“, ukázal nám, kde svého času působil světoznámý fyzik Albert Einstein, provedl nás zrenovovanou Kateřinskou zahradou u kostela sv. Kateřiny v ulici Ke Karlovu, kolem gynekologicko-porodnické kliniky postavené v německém neogotickém stylu architektem Hlávkou na konci 19. století jsme prošli nad Albertovem k překrásně upravené zahradě Ztracenka až k bastionu č. 31, který byl vybudován za Marie Terezie jako součást opevnění Prahy. Zde jsme vycházku zakončili úchvatným výhledem na sluncem ozářenou Prahu.
Úterý 11. 10. 2022 - „Stromovkou do Troji“
Po světové výstavě v Paříži v roce 1889, zachvátilo nadšení z technického pokroku i české země. U příležitosti stého výročí zemské výstavy byla z parku Stromovka vyjmuta část území, dnes známé jako Výstaviště Holešovice, na kterém se měla Jubilejní zemská výstava konat. Pro návrh Průmyslového paláce byl vybrán architekt Bedřich Münzberger. Projekt i provedení železné konstrukce je práce První českomoravské strojírny Kolben – Daněk v Praze. Na celkové stavbě se pak podílelo 450 dělníků, kterým se podařilo Průmyslový palác postavit za neuvěřitelných deset měsíců. A právě zde, v blízkosti Průmyslového paláce, u letitého stromu, který tyto časy pamatuje, jsme naši říjnovou vycházku zahájili. Po krátké obhlídce vlastního historického výstaviště, nyní spíše staveniště, protože celý prostor prochází rozsáhlou rekonstrukcí, podzimně zbarveným parkem Stromovka, kolem znovuzrozené Šlechtovy restaurace a poblíž vyústění slavné Rudolfovy štoly, přes Císařský ostrov, který svou historií i současností je spojen s koňmi, jsme prošli po nejnovější lávce do Troje. Z ní se nám otevřel pohled nejen na Trojský zámeček, ale i na dominanty čtvrtí Dejvice, Letná, Žižkov…. Vycházku jsme zakončili poblíž diplomatické čtvrti z 80.let 20. století.
Úterý 20. 9. 2022 - „ Vilovou čtvrtí Střešovic do Břevnova“
Vycházku na "střechu Prahy" neboli do Střešovic jsme zahájili u slavné Müllerovy vily architekta Adofa Loose, jehož práce je možné vidět na dlouhodobé expozici v nedalekém Norberteu. Odtud jsme pokračovali kolem kostela sv. Norberta, Sibeliovou ulicí kolem Andělky, od roku 1756 sídla strahovských premonstrátů a v roce 1922 přebudované na sokolovnu, a hlavně poblíž evangelického kostela od architekta B.Kozáka postaveného na nejvyšším místě "střechy Prahy". Poté jsme sešli do Střešoviček, malebné historické části, především v ulici Na Kocourkách, kde jsou dosud zbyky původní dlažby z dob Rakousko-Uherska. Prohlédli jsme si i nejstarší domek, postavený někdy kolem roku 1720. Zvolna jsme sestupovali ulicí Pod Andělkou kolem již zcela jiné architektury činžovních domů ve stylu geometrické secese, a podél Brusnického potoka jsme míjeli řadu barokních usedlostí a zámečků. Vycházku jsme zakončili u břevnovského secesního hostince "Drinopol", jehož zakladatel chtěl názvem vyjádřit solidaritu s utiskovanými jižními Slovany, kteří tehdy podobně jako Češi byli součástí Habsburské monarchie.
Vršovickou vycházku jsme zahájili v Edenu u bran stadionu Slavie od architekta Martina Kotíka a připomněli si, že v této lokalitě se kdysi nacházel zábavní park s nejrůznějšími atrakcemi a sportovišti. Kolem Vršovického nádraží jsme prošli k proletářské kolonii, nazývané Sedmidomky, postavené pro dělnické obyvatelstvo ve 30. letech, dnes kouzelnému místu, kde v 7 ulicích je vždy sedm domů, každý s malou zahrádkou. Vystoupali jsme až k energetickému centru označenému jako Křižíkova hora, v jehož okolí se natáčely některé scény z filmu Obecná škola a nahlédli jsme i do místní hospůdky "Obecná škola", jejíž interiér nám některé tyto scény připomněl. Přes protilehlý park Františka Langera jsme přešli na vrchol kopce Bohdalec. Během celé procházky se nám postupně odkrývaly výhledy na panorama Strašnic, Záběhlic, Spořilova, Pankráce i Vinohrad s jejich architektonickými dominantami. Přes železný most chráněný UNESCO, nad originální točnou na opravy lokomotiv jsme sestoupali k továrně KOH-I-NOOR, kde kdysi začínal druhý největší zábavní areál po vídeňském Prátru - Vršovický Eden.
Úterý 14. 6. 2022 - „Za proletářským sportem a zábavou do Edenu“
Úterý 17.5. 2022 – „Jaro mezi bubenečskými pamětihodnostmi“
Vycházku jarní Bubenčí, sídlem mnoha ambasád a rezidencí, jsme začali ve Slavíčkově ulici, kde jsme obdivovali několik impozantních secesních vil, včetně domu, kde bydlel a měl ateliér slavný sochař Jan Sucharda. Ulicí Na Zátorce jsme se přesunuli k jedné z nejcennějších staveb této městské části, k cihlové vile Kotěrova žáka Otakara Novotného postavené ve stylu funkcionalismu. Krátce jsme se zastavili V Tišině, kde jednu dobu pobýval Alfons Mucha a později nechvalně známý nacista K.H.Frank. Tato městská část je poznamenaná i vlivem uhlobarona Otty Petschka a jeho dvorního architekta Maxe Spielmanna. Petschkové zde vlastnili více než desítku domů. Nejslavnější je impozantní palác inspirovaný francouzským klasicizujícím barokem, dnešní rezidence velvyslanectví USA. Kolem vily Bianca architekta Kotěry, kolem oblíbeného hostince Na Slamníku, přes Gotthardovo náměstí, kolem známé Lanovy vily, přes "údolí řeky Marny", ulicí Charlese de Gaulla jsme došli na konec naší vycházky před vilu Richarda Gibiána, postavenou v letech 1927 - 1929. V Bubenči jsme napočítali celkem 81 vlajek.
Úterý 5.4. 2022 – „ Tajemná čtvrť na Františku“
Tentokráte jsme se sešli u Prašné brány a Obecního domu. V Králodvorské ulici jsme si prohlédli rohový dům a Grand hotel Bohemia ve stylu art deco. Rybnou ulicí jsme se dostali ke kostelu sv. Jakuba a k Burzovnímu paláci. Viděli jsme Hotel Josef architekty Evy Jiřičné. V Dlouhé třídě jsme obdivovali Roxy NOD. Na Haštalském nám. nás čekal jak kostel, tak barokní fara. Před vstupem do objektu Anežského kláštera jsme viděli v Řásnovce jeden z nejmenších domů v Praze, zelený dům č. 4. Na nádvoří Anežského kláštera jsou k vidění objekty-plastiky Tvrdohlavých. Vzhledem k chladnému a větrnému počasí jsme se rádi zahřáli v klášteře, kde jsme mohli obdivovat mj. pohřební niku sv. Anežky. Ulicí U Milosrdných a U obecního dvora jsme prošli kolem ulice Ve Stínadlech a vycházku jsme ukončili u rodného domu Josefa Mánesa.
Úterý 15.3. 2022 – „ Libeňský dockland“
Březnová vycházka nás zavedla od Libeňského zámečku ke stavbám slavného architekta Matěje Blechy, především k velkolepé budově sokolovny z roku 1912 a kostelu sv. Vojtěcha, až k torzu nejstarší Libně symbolizovanému kapličkou v ulici U Rokytky. Tzv. "Svatou cestou", kudy podle historie vezli sv.Václava na Pražský hrad, jsme podél říčky Rokytky došli k významným místům spojeným se spisovatelem Bohumilem Hrabalem, nasáli jsme genius loci míst kdysi plných dílniček, továrniček, pivovarů.
Ze "staré Libně" jsme se pak vydali ulicemi Zenklovou a Koželužskou do úplně jiné Libně. Kdysi nejchudší její část obývaná koželuhy, lodníky, se za poslední roky proměnila v luxusní čtvrť reprezentovanou avantgardními stavbami jako např. palác Metrostav architekta Josefa Pleskota a libeňský dockland přebudovaný v nautilistickém stylu jako luxusní rezidence. Výhledem na Thomayerovy sady, významné arboretum plné vzácných stromů kdysi dovezených z nejrůznějších končin světa jsme vycházku zakončili.
Úterý 15.2. 2022 – „Karlín“
Karlín jako pražské průmyslové předměstí vznikl v roce 1817 a byl pojmenován na počest Karolíny Augusty Bavorské, rakouské císařovny a české a uherské královny. Od těch dob prošel radikální proměnou. Z původně průmyslové čtvrti se změnil v módní centrum restaurací a barů, bývalé továrny se proměnily v zajímavé galerijní a koncertní prostory. Starý přístav obklopují moderní kancelářské budovy doplněné příjemnými odpočinkovými zónami. Navštívili jsme nejzajímavější místa této čtvrti, např. budovu Kooperativy přezdívanou pro svou barevnost „Pastelka“, prošli jsme kolem a pod úžasně zrenovovaným Negrelliho viaduktem, prohlédli jsme si unikátní postmodernistické budovy Dunaj, Nil a Amazonka, přes Karlínské náměstí jsme došli k velkolepé stavbě neorenesančního kostela sv. Cyrila a Metoděje a Křižíkovou ulicí kolem Fóra Karlín a atelierů Kotelna, Strojovna jsme prošli skrz budovu „Karlínského motýla“ architekta Másla, kolem Národního domu až k Invalidovně postavené za vlády Marie Terezie. U pomníku investora této pozoruhodné stavby, Itala Petruse Strozziho, jsme vycházku zakončili.
Úterý 11.1. 2022 – „ Architoulka mezi Karlovým nám. a Národní třídou.“
Naše vycházka tentokrát začala u Novoměstské radnice, kde jsme si na její zdi prohlédli historický ETALON z roku 1268, bývalou míru pražského lokte. Jeho délka byla 591, 4 mm. Přes Karlovo náměstí, které se svou rozlohou 8ha řadí mezi největší náměstí v Evropě, jsme se vydali ulicí Na Zbořenci do Vojtěšské čtvrti. Zde jsme si prohlédli kromě historických také nejslavnější moderní budovy v kubistickém i funkcionalistickém stylu, prošli jsme málo známá zákoutí a dvorky, působivým průchodem v budově bývalé slavné Vilímkovy tiskárny jsme se dostali do ulice Spálené, přímo před architektonicky významný dům z roku 1912 DIAMANT navržený architektem Emilem Králíčkem v kubistickém stylu. V jeho těsném sousedství stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice, jehož autorem byl K.I. Dientzenhofer. Obě stavby propojuje rámový kubistický oblouk z roku 1913, který představuje vynikající způsob propojení tak rozdílných architektonických stylů, ačkoliv toto řešení ve své době vzbudilo odpor. V závěru vycházky jsme se věnovali lokalitě bývalého židovského ghetta z doby Karla IV., které se rozprostíralo na území mezi dnešní ulici Spálenou a Lazarskou. Poslední zastávka patřila malému muzeu lokálního funkcionalizmu v Paláci Chicago na Národní třídě. Tuto funkcionalistickou budovu si nechal na konci 20.tých let minulého století postavit Jindřich Josef hrabě Kolowrat – Krakowský. Ve své době Palác Chicago patřil mezi nejmodernější domy tehdejší Prahy.
Úterý 3.10.2023 - „Ďáblice“
Úterý 14.12. 2021 – „Malá Strana v čase adventním“
K adventní vycházce jsme se sešli v barokním tunelu u lanové dráhy na Petřín. Prošli jsme kolem domu s ateliérem slavného fotografa Sudka a Všehrdovou ulicí podél sgrafitové zdi domu, kde kdysi bydlel Jan Karásek ze Lvova a poblíž Nosticovy jízdárny, dnes divadla Kampa jsme se dostali do parku Kampa k Sovovým mlýnům. Zde jsme se krátce zastavili u díla Davida Černého, tří soch miminek, které jsou výstrahou, abychom tolik nepodléhali moderním technologiím. Kolem Lichtenštejnského paláce, Werichovy vily, uzoučkou Červenou ulicí pojmenovanou po Jiřím Červeném, zakladateli slavného kabaretu „Červená sedma“, domu, kde bydlel výtvarník Jiří Trnka a přes Čertovku jsme prošli ke slavné Lennonově zdi, dále na Maltézské náměstí až do Karmelitské ulice, ukázce, jak lze citlivě skloubit rozdílné architektonické styly. Vycházku jsme zakončili prohlídkou senátního nádvoří a ve Valdštejnské zahradě.
Úterý 16.5.2023 - „Hanspaulka“
Květnová vycházka nás zavedla na Hanspaulku. Jméno této čtvrti dal Hans Paul Hippman, inspektor arcibiskupských statků, který v roce 1773 nechal na místě staré viniční usedlosti vystavět pozdně barokní zámeček. V současné době zde sídlí Institut V. Klause, jehož zaměstnanci nám umožnili nahlédnou do přilehlé zahrady. Jako obytná čtvrť Hanspaulka vznikla ve 20. letech. Bylo zde vystavěno mnoho architektonicky zajímavých vil, především ve funkcionalistickém stylu. Čtvrť je spojena s řadou známých osobnosti, žila zde slavná herečka Lída Baarová, jejíž vilu v Neherské ulici jsme si prohlédli, básník Jaroslav Seifert, ze současných osobností zde žije např. grafik a malíř Jiří Anderle, hudebník Ivan Hlas. Na tuto květnovou vycházku naváže naše vycházka červnová, která nás provede druhou částí této rozlehlé čtvrti.
Okolo Ženských domovů jsme vystoupali parkem až ke dvěma kostelům, vystavěným ve funkcionalistickém stylu. Panorama Prahy jsme shlédli z Pavího vrchu u honosné vily bankéře J. Preisse. Dolů jsme šli okolo parkové grotty až k centru tiskového impéria MAFRA. Vycházku jsme zakončili u Centra čínské medicíny
Úterý 12.9.2023 - „Smíchov pod Santoškou“
Začali jsme u novodobého vstupu do rondo-kubistického moderního ďáblického hřbitova, původním vstupem jsme sešli okolo starého hřbitova, kde jsme si připomněli kontrolní budovu z protektorátní doby. Zdejší kuriozitou byl nejstarší, barevný panelový dům ve stylu socialistického realismu. Potom jsme vystoupali k hvězdárně, která byla postavena z panelových zbytků a nabízela panoramatický výhled. Neminuli jsme pozoruhodné náměstí s nejnovější radnicí na území Prahy: Koníčkovovo náměstí, rezidenci řádu Křížovníků s červenou hvězdou s kaplí sv. Trojice a Václava. Na závěr jsme se autubusem č. 103 svezli k metru C Střížkov.
Úterý 14.11.2023 - „Košíře - historická Cibulka a prvorepubliková vilová čtvrť“
Po Košířském náměstí po obhlédnutí funkcionalistického kostela sv. Jana Nepomuckého jsme vyhledali oblíbené místo začátku 20. století, Kavalírku. Vystoupili jsme ústřední serpentinou „V Cibulkách“ (přes 500 domů, obydlí pro 2 tisíce lidí z let 1923 až 1925 - tenisové kurty s dobovou restaurací). Obešli jsme právě dokončovanou rekonstrukci usedlosti Cibulka, založenou osvíceným biskupem Thunem, která se nyní stala dětským hospicem z iniciativy charitativního projektu manželů Vlčkových. Prošli jsme romantickým parkem (rozhledna, čínský pavilon atd.) až k tramvajové zastávce Poštovka na Plzeňské třídě.
Úterý 12.12.2023 - „Židovsko-křesťanskou částí Starého Města“
Obešli jsme všechny synagogy, které v této čtvrti zůstaly (Židovské město, Josefov a dnes část Starého Města v pravobřežním oblouku řeky Vltavy). Přitom jsme překřížili 3 hlavní osy této čtvrti: Širokou, Pařížskou a Dušní, která se stala křesťanskou cestou. Zatímco císař Karel IV. založil kostel sv. Ducha, císař Rudolf II. povolil reformovaný kostel sv. Salvátora. Oba tak dali podnět k neblahým pogromům. Ještě Marie Terezie to stvrdila klášterem a kostelem Milosrdných bratří. Hlavní ulicí této čtvrti zůstala původně Rabínská, dnes Maiselova ulice. Vycházku jsme zakončili u Rudolfina.
Úterý 9.1.2024 - „Vilová čtvrť – starý Spořilov“
Po pěší lávce jsme přešli magistrálu a začali procházku „geologickou zahrádkou“ s ukázkou všech hornin, které se vyskytovaly v ČR. Krátkou návštěvou jsme se zastavili i u Geologického ústavu Akademie věd na místě původního hřiště Sokolů 30. let a pokračovali ukázkou typických vilek, které byly postavené pro zaměstnance Vinohradské spořitelny, především podle návrhu architektů Brožka, Mentbergera a Polívky, až k kostelu Sv. Anežky České. Ten byl projektoval doposud neznámý ruský architekt, který byl v r. 1945 odveden do Gulagu na Sibiři. V Čechách studoval u Kotěry, Janáka, Gočára a dalších a téměř pěšky se vrátil do Prahy na konci 60. let. V literatuře však byl utajován. Dnes je o něm dokumentační výstava přímo v kostele. Vycházku jsme zakončili na Roztylském náměstí s dálkovými pohledy na kopce obou Bohdalců, kde jsme také nedávno byli, a vzdáleně i Hradčan. Na tomto místě jsme skončili a budeme pokračovat v některý jarní měsíc přes Nový Spořilov 60. let do Záběhlic.
Úterý 6.3.2024 - „Starý Břevnov"
Na počátku jsme vzpomněli na konec nedávné vycházky do turecko-českého hotelu s restaurací Drinopol a obešli za komunismu věhlasný zájezdní hostinec U Kaštanu, dříve sociální demokracie, dnes památka na poloilegální undergroundovou hudbu. Prošli jsme barokním komplexem starého Břevnovského kláštera sv. Markéty (Sv. Vojtech, K..I. Dienzenhoffer), dále studánku Vojtěšku a nejnovější ateliéry v Orangerii. Prošli jsme přilehlým hřbitovem s hroby slavných, např. Karla Kryla nebo opata Opaska. Od motocyklového stadionu na Markétě skrz vysokoškolské koleje až k stejnojmennému Větrníku, původně mlýnu. Závěr vycházky patřil sídlišti Hvězda s domy od Vlada Miluniče, spoluautora Tančícího domu, až k nejnovějšímu multifunkčnímu komplexu na Petřinách s nejstaršími paneláky okolo a nejhlubší stanicí metra v Praze.
Od stanice tramvaje „na Groši“ jsme si nejprve prohlédli nejstarší část Hostivaře s třemi náměstími: Trhanovské, Hostivařské a Kozinovo, na kterém je historický kostelík, sešli jsme k Švehlovu selskému dvoru, obhlédli jsme funkcionalistickou sokolovnu od O. Novotného (autora Mánesa), kterou spoluzakládal a financoval slavný dlouholetý prvorepublikový premiér A. Švehla (150 let výročí narození). Seznámili jsme se se zahradní čtvrtí za Botičem, kde jsme si cestu zkrátili k Hostivařské přehradě s řadou rekreačních atrakcí v lesoparku Kozinec a po břehu vodní nádrže došli do Petrovic, kde u historického zámečku jsme odjeli autobusy MHD na stanici metra C Háje.
Úterý 9.4.2024 - „Švehlův Hostivař"
